Ekologická zátěž obalů

U obalů celkově platí, že čím větší a těžší je obal, tím větší je uhlíková stopa. Již jen výroba a produkce jídla (nepočítáme obaly) zvyšuje uhlíkovou stopu. Ve vyspělých zemích se emise spojené s jídlem (včetně ztrát) pohybují přibližně v rozmezí 5 až 9 kg na osobu za den. A to jsme jen u výroby jídel, samozřejmě se čísla pohybují podle používaných materiálů, způsobu výroby atd.

Jaké obaly jsou vhodné k uchovávání trvanlivých jídel a jaký mají dopad na životní prostředí?

Jelikož trvanlivé potraviny mají specifické požadavky na balení, není tady výběr příliš velký. Papírové obaly tedy nemůžeme do výčtu zahrnout vůbec. Obal musí být hermeticky uzavřený bez přístupu vzduchu a ideálně i světla. Protože naši zákazníci preferují také snadnou přepravu a lehkost balení, rozhodli jsme se využívat několikavrstvý obal, jehož hlavní součástí je plast. Je opravdu plast tak špatný k životnímu prostředí, jak se obecně myslí?

Zkusme porovnat jednotlivé druhy obalů a porovnat jejich dopad na naše životní prostředí. I když půjde o přibližné hodnoty, vycházejících z různých průměrů a výpočtů.

Skleněné obaly

Samotná výroba skla je energeticky velmi náročný proces a nejvíce energie se spotřebuje při tavení, kdy je potřeba dosáhnout teplot až 1.500°C a více. Pokud nerecyklované sklo skončí na skládce, při výrobě nového skleněného obalu dojde ke znečištění ovzduší až o 20% a vody až 50% než při výrobě z recyklovaného skla.

Nevytříděné a nerecyklované sklo se velmi těžko na skládce rozkládá – mluví se o horizontu až tisíců let. Na skládkách přitom skoční cca 50 tisíc tun skla ročně, ačkoliv jsou u nás lidé zvyklí sklo třídit a doma i opakovaně používat.

Kovové obaly – plechovky

Podobně energeticky náročná je také výroba kovového obalu (klasické konzervy), kdy se při samotném tavení využívá teplota až 1.200 °C. Klasické plechovky ne vždy ale končí v recyklovaných surovinách. Domácnosti u nás nejsou zvyklé konzervy třídit a vozit do sběrných surovin. Problém je se samotným skladováním objemných prázdných plechovek a ty tak obvykle skončí v komunálním odpadu a tedy na skládce.

Hliníkové obaly – lehké plechovky

Ve výrobě má nový hliníkový obal uhlíkovou stopu 12,79 kg CO2 na kg vyrobeného materiálu. Už jen samotná výroba tavením, kdy je potřeba až 660 °C, je velmi náročná na spotřebu kyslíku.

Pokud připočítáme to, že hliníkové obaly (plechovky) většinou končí ve směsném odpadu (oproti plastovým obalům, které třídíme), je tady uhlíková stopa několikanásobně vyšší. Díky tomu pak hliníkový obal patří k nejhorším obalům. Už jen při samotné výrobě jedné plechovky vznikne až trojnásobně více odpadu než samotného materiálu hliníku (při výrobě navíc vzniká toxický kal s radioaktivním obsahem, který se špatně likviduje).

Plastové obaly

Ve výrobě má nový plastový obal uhlíkovou stopu 3,1. kg CO2 na kg vyrobeného materiálu. Při uložení na skládku po použití má skládkovaný plastový obal uhlíkovou stopu 0,009 kg CO2 na kg plastového nerecyklovaného materiálu.

Češi zpravidla zrecyklují až 80% plastového odpadu. Tyto odpady se vytřídí na obchodovatelný a neobchodovatelný plast. Ten neobchodovatelný (tedy naše obaly) jdou do spaloven, kde se řízeně spalují a likvidují. Spalování plastů je naprosto stejné jako spalování ropy, jen s tím rozdílem, že spalovny zachytávají škodliviny a nepouštějí je do ovzduší. Tyto spalovny slouží k energetickému využití odpadu, kdy se vyrábí jak teplo, tak elektřina.

V čem je balení jídel Expres Menu ekologičtější?

Emise

Náš sáček o hmotnosti 11 g má emise přibližně 0,033 kg CO2, což jsou zanedbatelné emise vůči emisím, které byly vyprodukovány u výrobků do něj ukládaných. Při srovnání s jinými materiály pak vychází jako nejekologičtější varianta.

Pohonné hmoty

Díky skvělým skladovacím vlastnostem se při přepravě se ušetří oproti sklu až 50% místa – tedy úspora pohonných hmot.

Energie

Tím, že naše výrobky lze skladovat při běžné pokojové teplotě, nevznikají žádné náklady na spotřebovávané energie.

Kažení surovin a plýtvání jídla

Používáním našich produktů se zamezuje plýtvání s jídlem jednak tím, že si spotřebitel ohřeje pouze potřebné množství porcí (nejsou zbytky) a jednak tím, že při nákupu surovin na určitý počet porcí se špatně odhaduje potřebné množství surovin, které se při nespotřebování kazí a vyhazují.

Objem odpadů

Při výrobě používáme většinou nebalené suroviny (maso, zelenina…) a pokud používáme balené suroviny, jde o velká balení. Oproti běžnému domácímu vaření produkujeme mnohem méně odpadků na jednu porci. Všechny obaly ve firmě důkladně recyklujeme.

Zdroje:

• Ekologicky šetrný obal je zákazníky pozitivně vnímán
• Uhlíková stopa
• Měření a analýza uhlíkové stopy 

• SCARBOROUGH, Peter; APPLEBY, Paul N.; MIZDRAK, Anja. Dietary greenhouse gas emissions of meat-eaters, fish-eaters, vegetarians and vegans in the UK. Climatic Change. 2014-07-01, roč. 125, čís. 2, s. 179–192. Dostupné online [cit. 2018-02-09]. ISSN 0165-0009. DOI:10.1007/s10584-014-1169-1. (anglicky)
• Hliník je horší dvojče plastu. Třídění plechovek mají podpořit zálohy
• Jak fungují spalovny odpadu a kde je v ČR najdete? 
• Mýty o spalování 1 a 2 
• Produkce, využití a odstranění odpadu a produkce druhotných surovin v roce 2016 
• Plastové obaly nejsou často čisté zlo. Brání plýtvání potravinami, chrání přírodu